informačně-turistický portál
V TURISTICKÉM SRDCI BESKYD

<<zpět na Průvodce Morávkou

Vodopis

Řeka Morávka

Řeka Morávka pramení na úpatí hory Sulov (942 m) ve výšce 880 m n. m. a rozděluje obec na východní a západní část. Rozsáhlejší východní část obce je členěna horskými údolími a jimi protékajícími přítoky Morávky: Byčincem, Lúčkou, Skalkou, Kotly, Nytrovou, Slavíčem, Velkým Lipovým, Malým Lipovým, Vysutým a dalšími menšími toky. Západní polovina obce pod masívem Travného je členěna méně, hlavními přítoky řeky Morávky jsou potoky Kocuří, Travný a Vlaský.

Nejvýznamnějším přítokem řeky Morávky je Mohelnice, vlévající se do Morávky na území obce Raškovice.

Plocha povodí řeky je 149,3 km2, délka toku je 30,9 km.

Řeka Morávka je charakteristická určitými zvláštnostmi. Především je to rozkolísanost řeky, kdy poměr mezi minimálně a maximálně se vyskytujícími průtoky v profilu jejího ústí se před výstavbou přehrady pohyboval kolem 1:6000, což je nejvíce na území České republiky. Je to způsobeno tím, že Morávka odvádí vody z návětrné strany Beskyd, z území s největším ročním úhrnem srážek v ČR. Dalším důležitým faktorem je charakter jejího povodí se značným podélným sklonem toků. Geologicky patří povodí do tzv. flyšové oblasti, tvořené vrstevnatými strukturami pískovců, břidlic a jílovců, velmi náchylnými k erozi. Tou je za povodní způsobován výrazný chod splavenin koryty vodních toků, který je na Morávce přerušen vodní nádrží.

Voda řeky Morávky má prudký spád, za povodní se rozlévala z břehů na nezregulovaných částech po celém řečišti a odnášela ornou půdu. Způsobovala také škody na obytných staveních a ničila úrodu. S hrazením jejích přítoků se začalo od roku 1900, v padesátých letech došlo k regulaci řeky a počátkem 60. let byla postavena přehrada.

Morávka ústí zprava jako nejvýznamnější přítok do řeky Ostravice ve výšce 293 m n. m. u Frýdku-Místku. Ostravice se vlévá do Odry a Odra ústí do Baltického moře v Polsku. Každá kapka vody urazí od pramene až k moři 803 km.

Přehrada Morávka

Výstavbu přehrady Morávka podnítila v 60. letech 20. století potřeba zásobení nově vzniklého města Havířova pitnou vodou. Přestože hlavním motivem pro tak rychlé zahájení výstavby přehrady byl především důvod zásobení pitnou vodou, všichni měli při jejím návrhu naštěstí na mysli i zvýšený zřetel na efekt její protipovodňové ochrany. Tím se stalo, že přehrada byla navržena – a existuje v povodí Odry jako jediná – tak, že její retenční protipovodňový objem je co do velikosti větší, než prostor zásobní (celkový objem nádrže činí 11,95 mil. m3, z toho retenční 6,51 mil. m3). Údolní nádrž Morávka není v žádném případě schopna zamezit škodlivým účinkům všech povodní níže po toku, natož tak pak jim zabránit na Ostravici až do Ostravy. Její snižovací efekt na kulminační průtoky povodní je ale na samotné Morávce natolik výrazný, že je umožňuje snížit do míry, při níž situaci na toku lze zvládat klasickými regulačními prostředky, což se před výstavbou přehrady nedařilo.

Údolní nádrž Morávku dotují vodou dva hlavní přítoky, vodní toky Morávka a Slavíč. Do vodního toku Morávka ještě ústí dílčí přítok Skalka. Podíl na celkovém přítoku do nádrže je procentuálně rozdělen mezi tyto přítoky přibližně následovně:

Morávka – cca 38 % z celkového přítoku do nádrže
Slavíč – cca 33 % z celkového přítoku do nádrže
Skalka – cca 29 % z celkového přítoku do nádrže
Základní technické údaje:Vodní plocha měří: 79,4 ha
Maximální hloubka: 37,1 m
Délka hráze v koruně: 396 m
Maximální výška hráze: 39 m
Nadmořská výška maximální hladiny: 516,9 m n. m.

Stavba přehrady byla dokončena v roce 1967.

Vzhledem ke své poloze a způsobu využívání plochy povodí této údolní nádrže (cca 90 % tvoří lesy a polopřírodní vegetace) je poměrně málo zatížená jak organickým znečištěním tak také biogenními prvky, což má pozitivní vliv na celkovou kvalitu vody. Koncentrace celkového fosforu se pohybovala v rozmezí od 0,01 do 0,08 mg/l. Koncentrace celkového dusíku a fosforu se pohybuje pod úrovní emisních standardů.

Rekreační využití přehrady je vyloučeno z důvodu hygienické ochrany. Platí zde zákaz rybolovu, koupání i vodních sportů.

V letech 1997 – 2000 prošla přehrada nákladnou rekonstrukcí a byla na několik měsíců vypuštěna. Původní návodní těsnění z asfaltobetonu bylo částečně odfrézováno a nahrazeno geomembránou Sibelon z PVC. Jde o premiéru takového technického řešení těsnění hráze v celé střední a východní Evropě a vyvolává nemalý zájem domácích i zahraničních odborníků.