Historie turistiky v obci a okolí
Turistika v Moravskoslezských Beskydách byla prvními nadšenci provozována již v 19. století. Svůj vliv na rozvoji turistiky měl i první český turistický spolek Pohorská jednota Radhošť (PJR), založený roku 1884 na Frenštátsku. Už tehdy přitahovala Morávka turisty krásou svých kopců, hor a údolí. Také četná obydlí vysoko v horách a pohostinný lid vytvářel konejšivý protipól k rychle se rozvíjejícím průmyslovým městům, především Ostravy, Frýdku a Místku. Otcem české turistiky na Těšínsku byl průvodce a turista Jan Evangelista Ježíšek (1844 – 1897), povoláním kněz.
Dalším prvkem podněcujícím rozvoj turistiky na Morávce, bylo národnostní soupeření českých, polských a německých obyvatel a jejich turistických spolků. Okolo roku 1895 byl na Morávce založen Český beskydský spolek, který pečoval o rozšiřování turistiky. Na Morávku směřovala v té době řada významných osobností z Těšína, Ostravy, Frýdku, Opavy i Prahy. V roce 1899 byl v Ostravě založen Klub českých turistů (KČT). Už v roce 1893 byl založen Beskidenverein (BV) ve Frýdku. Spolky obrátily svou pozornost na blízké Beskydy. V roce 1895 byly krátce po sobě otevřeny turistické chaty na Javorovém a na Lysé hoře. Na Morávce pak vyznačil Beskidenverein v červnu 1899 turistickou trasu na Babí vrch v blízkosti budoucích chat na Slavíči a taky vybudoval chatu pod Slavíčem, která dostala název po zakladateli Beskidenverein, Johannu Hadaszczokovi – chatu Hadaščok. Chata stála jen několik desítek metrů nad současnou chatou na Slavíči, otevřenou roku 1931 Janem Kolářem. Chata Hadaščok byla roku 1949 rozebrána z důvodu výrazného poškození a kvůli napadení dřevními škůdci. Kolářova chata na Slavíči slouží turistům dodnes.
V roce 1913 se o své slovo přihlásil také turistický spolek občanů polské národnosti – Polskie Towarzystwo Turystyczne Beskid. Vybudovali si svou chatu pod vrcholem Ropičky na hřebeni nad Morávkou. V roce 1918 však rukou nikdy neusvědčeného žháře vyhořela. Chata na Ropičce byla roku 1924 obnovena Klubem československých turistů ze Slezské Ostravy, který zde postavil Bezručovu chatu. Petr Bezruč chatu také navštívil. Zajímavá je rovněž chata Na Kotaři, původně Gřundělova chata. Na rozvoji turistiky se podílel také hostinec U tří potůčků známý spíš jako Horák v místní části Nytrová a hospoda Bebek v horní části Morávky.
Místní občané, vysílení prací v lesích, později v dolech a železárnách, neměli o turistiku zájem. Jedině na Prašivou chodili poutníci k „patronu ztracených věcí“ již od roku 1640. Chodily sem také panny, které věřily, že si tak vyprosí ženicha. To byli první turisté, kteří si však místo batohu nesli spíš perníkový růženec.
Také v poválečném období byly Moravskoslezské Beskydy zařazovány do 1. kategorie co do významnosti mezi oblastmi cestovního ruchu v republice. A Morávka zde vždy měla své místo. Nepříliš náročné terény, bezpečný pohyb po husté síti turistických cest, vrcholy krásných hor, rozsáhlé lesy i příhodné klimatické podmínky umožňovaly zde příjemný pobyt v údolních polohách i na hřebenech hor po celý rok. V minulých desetiletích zde měly převážně ostravské podniky velký počet rekreačních středisek. Taktéž rozsáhlá chatoviště dokazovala přitažlivost tohoto rekreačního prostoru.
